A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_01 A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_02 A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_03 A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_04 A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_05 A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_06 A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_07 A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_08

Každé náměstí potřebuje své šaty na míru !

  • Návrh řešení Mírového náměstí v Dobříší – 2.místo
místo Dobříš klient město Dobříš autoři lenka křemenová, jakub filip novák, david maštálka spolupráce Václav Mailna - dopravní řešení, Eva Vízková - krajinářské úpravy studie prosinec 2007

Dobříšské centrum je jedním velikým rozcestím. Jako náměstí jej zevnitř drží pohromadě především jeho paměť. Zvnějšku jej odstředivé síly rozepínají do protáhlých linií vpletených do okolí. Centrum se dnes plynule rozpadá do svých neznatelných okrajů.
V našem návrhu zastavujeme rozpad právě skrze definici hranic. Vymezujeme je čtyřmi rozcestími, přes která vedou vstupy do centra města. Mezi nimi Mírové náměstí drží svůj tvar.
Vzniká tak prostor pro individuální příběh pevně semknutého středu města oblečeného do slavnostního, cihlově červeného hávu s bílými višňovými květy vpletenými do vlasů.
Čtveřice rozcestí, čtveřice epicenter, čtvero stromořadí a čtyři druhy stromů s mohutnými korunami na čtyřech světových stranách – tak vymezujeme náměstí. Čtyři višňová stromořadí vycházejí ze čtveřice kaštanů okolo sochy světce v pomyslném duchovním těžišti náměstí bez kostela a propojují tento střed s jeho okraji.
„Siločáry“, vycházející z krajních epicenter v soustředných kruzích, se v ideovém smyslu slova v nekonečnu ztotožní s pátým epicentrem v ose náměstí, které doplňuje sochu světce a radnici o třetí prvek – vodu tryskající ze země. Symbol správy věcí lidských i mimolidských tak bude doplněn o odkaz k zemi samotné. Daleké se setká s blízkým a kruh bude uzavřen.

TEZE

Při rozpracování návrhu Mírového náměstí a souvisejícího území, jsme se zaměřili na naplnění základních tezí, prezentovaných v prvním kole:

– vymezení centra města a definice jeho hranic
– sjednocení plochy náměstí
– preference pěšího provozu před motorizovaným
– revize stávající zeleně a návrat důstojného stromořadí

Specifickým předpokladem, společným pro aplikaci všech tezí, bylo vypořádání se s technicko organizačními aspekty návrhu do té míry, aby při případné realizaci již nebylo nutné dělat kompromisy. To je i důvodem přehodnocení některých dílčích vstupů z prvního kola.

KONCEPCE

Současná Dobříš je městem mnoha významů a charakteristik, z nichž žádná nepřevažuje natolik, aby se dala chápat jako určující. O roztříštěnosti doby i pohledů vypovídá nakonec i stávající prostor Mírového náměstí, který svým momentálním fungováním i bezkoncepčností připomíná spíš periferii než kompaktní centrum. Shluk centrálních prostor města, definovaný trojicí náměstí Mírové – Komenského – Tyršovo a osou Pražské ulice je degradován na seskupení dopravních křižovatek.

V návrhu sjednocujeme nejdůležitější centrální prostory města, jež podle nás patří k sobě, ale zachováváme přitom jejich autentický charakter skrze proměnlivý detail jednotícího principu. Využíváme k tomu především slavnostně červené barvy cihlového dláždění, žulových „siločar“, proměnlivého charakteru višňového stromořadí a monumentálních korun velkých stromů.
Důrazem na vytvoření charismatického a jedinečného místa usilujeme o více než vyřešení dopravního rébusu a nabídnutí bezpečného a živého centra. Ve světě měst směřujících k neživým periferiím navrhujeme čitelné centrum obce, se kterým se lze identifikovat zblízka i zdaleka.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA NÁVRHU

vymezení centra města a definice jeho hranic

Základní podmínkou pro podporu živého centra je podle nás eliminace monofunkčních ploch vymezených pouze k jedné aktivitě. Prostor přístupný stejně pro staré i mladé, pejskaře, maminky s kočárky, cyklisty, zdravotně postižené i pro sezónní trhy, demonstrace, poutě a dětské hry, je podle nás platformou umožňující nekončící řadu nahodilých interakcí, jež jsou nezbytným předpokladem pro živé a proměnlivé centrum. Za nejvíce monofunkční je třeba považovat vozovku pro motorová vozidla, jejíž plochu proto v návrhu minimalizujeme.
Náměstí je v našem návrhu pojato jako souvislý podélný prostor vymezený čtyřmi – rozcestími – křižovatkami na jeho krajích. Každé rozcestí je tématizováno epicentrem soustředných žulových kruhů probíhajících v cihelném dláždění, jež pokrývají plochu náměstí souvislým rastrem. Z pátého epicentra na ose radnice – socha sv. Šebestiána, tryská pramen vody doplňující tuto ideovou trojici. V zimě slouží pro umístění vánočního stromu. Zvýšeným nájezdem na komunikace je jeho plocha symbolicky povýšena na výjimečný okrsek.
Stávající poetické dětské hřiště na místě bývalého rybníku uprostřed špalíčku chráníme před rušnou komunikací podélnou zdí a vytváříme tak „hortus conclusus“ tajemnou „zahradu uzavřenou“ jako bezpečný dětský svět.

sjednocení plochy náměstí

Povrch náměstí je souvisle vydlážděn lícovými cihlami (např. klinkery) kladenými na „štorc“, aby dostál normovým požadavkům trvanlivosti (výška min. 8cm), odolnosti a konzistence povrchu i pro těžkou dopravu a autobusy. Cihlový odstín a charakteristická skladba, přerušovaná žulovými pásy, vymezuje centrum Dobříše jako výjimečný prostor, místo sváteční a reprezentativní. Sídlo radnice, nejprestižnějších adres, střed obce, který v souvislosti s proměnlivou višňovou alejí podbarvuje rámec pro mozaiku všedních i svátečních aktivit. Středně vysoké koruny višní umožňují pohled na scelený prostor náměstí a jeho velkorysou proporci. Eliminace výškových rozdílů komunikací je umožněna především umístěním autobusového nádraží podél hlavní nejfrekventovanější komunikace. Tato jediná je vymezena ze zákona obrubníky, zbytek náměstí je pak možné zachovat v jedné rovině. Proluky okolo náměstí doporučujeme zastavět, oba válečné pomníky pak přesunout dále do parku za novou budovou městského úřadu.

preference pěšího provozu před motorizovaným

Z ankety mezi obyvateli Dobříše a okolí vyplynulo, že nejvíce negativně je vnímán průjezd motorových vozidel přes náměstí a parkování na jeho ploše. K podobným závěrům dospěly i naše analýzy. Předpoklad pro oživení centra je možnost pohybovat se po něm svobodně pěšky, libovolnou rychlostí a moci se kdekoliv zastavit. Všechny tyto možnosti jsou v kolizi s automobilovým provozem tak, jak jej známe. Z tohoto důvodu vymezujeme většinu plochy náměstí pouze pro chodce a cyklisty.
Auta kumulujeme společně do jediného průtahu náměstím, na jehož okraji se odehrává i autobusové nádraží. Dvojice jeho přístřešků integruje čekárny, veřejné WC, občerstvení, prodejnu jízdenek, malou kavárnu i skříňky na úschovu zavazadel a zároveň odděluje jako jemný filtr frekventovanější komunikaci od čistě pěší části. Autobusové nádraží je minimalizováno na osm stání, z nichž jedno je optimalizováno pro prostorově náročnější – kloubový – autobus. Plocha nádraží se snižuje o třetinu při zachování potřebné dopravní kapacity. Dvojice kruhových objezdů zajišťuje provoz autobusů všemi žádanými směry. Zachová přitom uživatelsky vstřícnou kumulaci stání pouze podél jedné strany silnice navazující na rozsáhlou pěší plochu náměstí. Pojízdné komunikace jsou při vjezdu na náměstí zklidněné otáčením vozidel okolo čtveřice epicenter a mimo nejfrekventovanější silnici podél jižní strany i srovnáním do roviny a lemováním sloupky. Za další dvojici nástrojů zvyšující pozornost řidičů a snižující rychlost vozidel považujeme aplikaci barevně odlišeného povrchu cihel a motivu proměnlivých příčných pásů ze světlé žuly ve vozovce. Celková plocha vozovky zabírající náměstí se oproti stávajícímu stavu snižuje o dvě třetiny.
Severní část, kudy procházejí turistické trasy, je ze strany náměstí zcela oproštěna od aut a obsluha přilehlých domů se odehrává zezadu. K severní části špalíčku a na Komenského náměstí je povolen vjezd dopravní obsluze.

revize stávající zeleně a návrat důstojného stromořadí

Zeleň na náměstí redukujeme na přítomnost středně vysokého stromořadí, jež je pro Dobříš historicky charakteristické. Rušíme tak živořící travnaté plochy. Současné stromoví na náměstí je dosázeno nekoordinovaně, stromy jsou nestejně staré a koncepce výsadby je rozmělněna. Novým stromořadím zachováváme paměť místa, ale přehodnocujeme jeho historickou stopu tak, jak podle nás odpovídá novým poměrům v Dobříšském centru. Nová alej na náměstí je složena z okrasných višní (višeň chloupkatá). Višně se na rozdíl od stávajících akátů proměňují svou korunou v rámci čtyř ročních období, výrazně kvetou a to i na podzim, čili dvakrát ročně. Zároveň jsou vegetativně aktivní v delším časovém úseku než akát, jež pozdě raší a postrádá podzimní zbarvení. Tento druh okrasné višně navíc nemá plody a nebude tak znečišťovat plochu náměstí. Nedávno vysazené akáty jsou dostatečně mladé na to, aby je bylo možné přesázet. Přesouváme je do ulice Boženy Němcové, k tzv. brownfieldu u bývalého kina, podél dětského hřiště a na jižním okraji náměstí jimi doplňujeme torzo stávajícího stromořadí podél parkingu.
Před samoobsluhou nahrazujeme a dosazujeme stávající jeřabiny – horské dřeviny, jež zde živoří – vhodnějšími sviteli latnatými. Svitel bude jediným stromem na náměstí, který pokvete v létě a bude tak vnášet další barevnost do centra města. Lokálně jsou zachovány stávající listnaté stromy, pokud jsou v dobrém stavu.
Okolo sochy sv. Šebestiána, otočené zpět čelem k radnici, je umístěna čtveřice kaštanů (jírovec červený). Tento charakteristicky barokní strom, dorůstající velkých rozměrů, vytvoří nad sochou baldachýn typický z Božích muk v krajině, oproti stávajícím akátům s nízkou korunou, jež nyní cloní v průhledu na sochu. Zvolený druh kaštanu navíc netrpí klíněnkou a nemá plody, které by opadávaly na plochu náměstí.
Do čtveřice epicenter vymezujících prostor Mírového náměstí vysazujeme pokaždé jiný druh mohutného dlouhověkého stromu, což podtrhuje rozdílný charakter každého ze vstupů do náměstí. Na nejfrekventovanějším uzlu u radnice je vysazena lípa stříbrná, listem okrasný strom, jež zároveň navazuje na lipovou alej před budovou školy na Komenského náměstí. Naproti tomu v jihovýchodním cípu náměstí u dětského hřiště v zahradě je vysazen dub červený, strom se specifickým podzimním zbarvením a mohutnou korunou. Podobně je v severovýchodním epicentru vysazen jasan ztepilý a severozápadním javor stříbrný. Nově zvolené druhy stromů a jejich aplikace nevyžaduje umělé tvarování korun, čímž se zlevňuje údržba.

Staví se
A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_01
A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_02
A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_03
A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_04
A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_05
A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_06
A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_07
A1_W_WRK_URB_SQUARE_DOBRIS_P_PRESENT_08