kubánské náměstí praha 10
Kubáň žije !
- Kubáň žije!, veřejná prezentace soutěžních návrhu
zhodnocení stávajícího stavu
Kubánské náměstí je v současnosti městským prostorem s nejasným charakterem. Balancuje na pomezí náměstí, udržovaného městského parku nebo velké periferní plochy. Náměstí jako takové nenabízí příliš vjemů, díky kterým by na něm kolemjdoucí setrval. Mnoho lidí zde prochází, ale zřídkakdy zde někdy někdo delší dobu prodlí. Významným oživením jsou farmářské trhy, které jako by daly prostoru po desetiletích nový význam. Ohromná velikost, podporovaná navíc výstavbou jednoho času a stylu, je zároveň slabinou náměstí i jeho možnou devizou.
koncept
Přijímáme nejednoznačnost charakteru náměstí a jen ji nově a zřetelněji strukturujeme. Tam, kde je to podle nás potřeba, posilujeme „městskost“ prostoru. Tam, kde má náměstí skoro až vesnický či předměstský charakter, zachováváme jej. Jak náměstí pokračuje na východ, jeho charakter se zklidňuje, zvuky dopravy i rychlý pohyb chodců se vzdaluje, nabídky služeb ještě ubývá.
urbanistické řešení
Tento „gradient městskosti“ Kubánského náměstí v našem návrhu ztělesňuje rozdělení na čtyři části, které ztělesňují městské prostory odlišného charakteru, a které v sebe přecházejí, jak člověk náměstím prochází: „rynek“, „plácek“, „park“, „zahrada“. Jejich návrh ovšem není nějakou postmoderní hrou s danými archetypy, vždy vychází z ducha místa a bere si tyto názvy jen jako pomocné a zákonitě i nepřesné.
Na hlavních komunikacích Kubánského náměstí doplňujeme často načaté aleje stromů, což osy zvýrazňuje a prostor náměstí strukturuje a opticky zmenšuje. Silničním komunikacím ponecháváme jen tolik místa, kolik nutně potřebují, celou Murmanskou ulici řešíme jako jednosměrnou obytnou zónu. Výhledově doporučujeme přemístit obě zastávky tramvaje k sobě.
rynek
Těžištěm návrhu je „rynek“. Chce být srdcem náměstí, rušným místem, křižovatkou kolemjdoucích, přístřeším pro všechny, místem k okounění. Má formu jednoduché sloupové stoy, posilující stávající uliční čáry, zapamatovatelný multifunkční městský prostor pro nejrůznější akce od trhů přes amatérské divadlo po zimní kluziště a umístění vánočního stromečku. Pod dřevěnou střechou jsou skryty i drobné objekty, které mohou pojmout kavárnu, WC, skladovací prostor a zázemí pro trhy, přívod vody, místo pro kontejnery, trafiku aj. Stolky kavárny jsou v létě skryty ve stínu stoy a zároveň se otevírají i směrem do parku či k tramvajové zastávce.
plácek
„Plácek“ je vzdušný prostor, stojící v kontrastu ke geometrické estetice rynku. Na zemi je příjemný mlat, který dovoluje kolemjdoucím procházet všemi směry, stromy, lavičky a houpačka jsou zde jakoby náhodně rozházeny. Z jedné strany ohraničen střechou stoy, z druhé strany stružkou a alejkou třešní, umocňuje volný prostor hlavní dominantu náměstí – hotel Mars – a zprůchodňuje přístup k němu. Významným prvkem je voda z nové kašny, skýtající možnost různých vodních her, tvořící hranici mezi mlatem a trávníkem, která kaskádovitě teče napříč náměstím a oživuje přilehlý park.
park
Návrh pokračuje jednoduchým „parkem“, travnatou plochou s jednou cestou a několika pěšinami. Místo pro polehávání, výsadbu nových stromů či udržovaných záhonků. Umožňuje užívání si města, jeho ruchů i kolemjdoucích lidí z klidu lavičky pod stromy. Na hranici s pláckem, v klidnější severní části vzniká místo pro prolézačky, houpačky, malé pískoviště…, z druhé strany končí tato část návrhu cestou ze světlého asfaltu, kompozičně i funkčně navazující na ulici Na Stezce, pokračující do ulice Bajkalské.
zahrada
Dolík na konci náměstí nazýváme „zahradou“, přestože není v pravém smyslu komponovaná a zůstává prakticky beze změn. Pozemek rodiny Colloredo-Mansfeld má téměř lhotákovské kouzlo, ke kterému patří i vyšlapané cestičky a volně umístěné herní prvky. Nemělo by zde mělo vznikat nové či rekonstruované hřiště, zásahy navrhujeme minimální: zarazit do země jednoduché fotbalové branky, zahustit hradbu stromů po obvodu, přidat pár laviček či houpaček. Nic nekácet, nic nedláždit.
V řádu několika desetiletí či staletí si zde umíme představit i budovu veřejné instituce, tak jak to zamýšlely předválečné výkresy. Zmenšení rozměrů náměstí a umístění nové dominanty na konci pohledové osy Vršovické ulice by Kubánskému náměstí jen prospělo.
závěr
Různost charakterů, vytvoří pestré prostředí na dnes trochu prázdném a snad příliš velkolepém Kubánském náměstí. V „gradientu městskosti“ obohaceném o drobná individuální řešení pro různá zákoutí si může každý bez ohledu na věk najít, co jemu vyhovuje – od prostorů maximálně veřejných a rušných až po místa intimní a „zašité“.