divoká lesvílka

Anežka a Marek mají krásný pozemek „daleko od lidí“ kdesi na okraji Prahy. Je to les, je to zahrada, je to zčásti bývalý vinice, je to divočina.

Stavět se zde musí velmi opatrně s respektem ke každému kvítku i stéblu trávy. Stávala zde malá chata, která poskytla dobrý základ pro velikostí malý, ale duchem velký, rodinný dům – chcete-li lesní vilku. Báječný výhled do korun stromů, ale i na věž kostela na horizontu. V létě ticho a klid. Návraty domů budou balzámem na duši z tepajícího velkoměsta.

Na velmi omezeném půdorysu jsme společně našli prostor pro obytnou místnost s kuchyní, pracovnou a přímým propojením s parádní vyhlídkovou terasou pod střechou. Střechu tvoří huňatá kštice z vysoké trávy, menších keříků a kdoví, třeba časem i maliník. K domu patří rozsáhlý pozemek, kde se odehraje část pěstební, obnova malého sadu, možná i na víno dojde. Nesmí chybět ani sauna opodál domu a nespočet drobných cestiček, zídek – to vše v duchu místní divočiny.

Lesvílka bude divoká, ale zároveň nabídne vlídné teplo domova skryté kdesi na okraji Prahy …