blahobydlo
stodola nebo sýpka ?
Na pozemku na severovýchodním kraji obce se nachází nezastavěný pozemek investora. Pozemek se mírně svažuje na východ až severovýchod směrem k velkolepému výhledu do dálky na pahorky Brd. Na jih od pozemku vede jedna z příjezdových cest do Radošic, sporadicky lemovaná stromky. Dále po svahu se nachází několik rekreačních stavení, mimo ně se v budoucích letech v nejbližším území nepředpokládá žádná další výstavba. Na západě pozemek sousedí s porostem mladých smrčků, které jej přirozeně oddělují od vyježděné polní cesty využívanou především místními.
Koncepce
Na pozemku je uvažováno o novostavbě Blahobydla, tedy objektu pro rekreační bydlení eventuelně bydlení na stáří, kolny s krytým stáním pro dvě auta a uzamykatelnou kůlnou na přívěs a zahradnické náčinní. Výhledově pak stavebník uvažuje o zřízení kurníku nebo včelína, poloha těchto je v předkládané bilanční studii jen orientační a jejich architektonický výraz prozatím není řešen.
Jako příjezdová cesta bude prověřováno přímé napojení na komunikaci z jihu přes obecní pozemek, při zachování variantního (stávajícího) příjezdu přes polní cestu od západu. Objekt uzavíratelné kůlny je v bilanční studii přidružen ke krytému stání pod jednu střechu a tvoří hmotový kontrapunkt k dominantní hmotě Blahobydla na pozemku. Oba objekty jsou orientovány rovnoběžně s vrstevnicemi, hřebenem kolmo na silnici, krytá cesta je pak spojuje dřevěnou zastřešenou pergolou. Tímto směrem, k silnici a k Radošicím, se objekt Blahobydla – přízemního domu s obytným podkrovím sedlové střechy – staví výrazně minimalistickou omítnutou fasádou se dvěma menšími souměrnými okny ve štítu. Samotný objekt Blahobydla, strohostí se hlásící k archetypu vesnických stodol či statků, nabízí ze třech světových stran verandy, respektive zápraží. Kolem těchto verand uzavírají kompaktní tvar domu stěny vyskládané například z klasických plných cihel tak, aby štěrbinami mezi nimi procházelo stále dost světla do interiéru. Tento prvek funguje jako slunolam či větrolam a díky své výraznosti je také určitým leitmotivem návrhu Blahobydla.
Dispozice
Vstup do Blahobydla je z krytého zápraží z boku hmoty domu. Vedle tohoto vstupu je i samostatný vstup do technické místnosti, ve které se počítá s kotlem na peletky. Zádveřím s lavičkou, botníkem a skříní na kabáty lze dál projít do chodby, ze které je přístup do všech ostatních místností v přízemí. Hned naproti se nachází schodiště do podkroví a vpravo se nachází dveře do pracovny s rozkládacím sofa pro případné ubytování hostů (odtud lze také vyjít přímo na verandu). Do hlavního obytného prostoru se jde ještě kolem drobného hygienického zázemí – WC, umyvadlo a malá „nouzová“ sprcha – a kolem relativně velké spíže s úložným prostorem pod schody. Velký obytný pokoj je srdcem domu, návštěvníka upoutá krbovými kamny s lavicí, které jsou ve středu prostoru a jakoby mimochodem jej rozdělují na různé provozy – obytný, jídelní, kuchyňský -, aniž by tyto na ztratily možnost spolu komunikovat. Prostor je částečně otevřený do podkroví a do tří světových stran díky maximálně velkým oknům, obojí jej pocitově zvětšuje i když má výměru jen necelých 28m². Důležitým prvkem interiéru je také dlouhá sedací/lehací válenda, navržená ve výšce sníženého parapetu podél okna s výhledem na východ. Na severní straně obývacího pokoje je navrženo široké francouzské okno, tak, že podlaha obytné místnosti přirozeně přechází na (zastřešenou) verandu a dále na (nezastřešenou) terasu do zahrady.
Po výstupu do podkroví se návštěvník ocitne v chodbě naproti dveřím do hlavní koupelny s WC, umyvadlem, vanou a samostatným sprchovým koutem. Schodiště i koupelna jsou osvětleny střešními okny. Vedle schodiště je pak menší místnost využitelná jako šatna či jiný úložný prostor. Poslední dveře z chodby vedou do jednoduché manželské ložnice s velkou šatnou a dvěma menšími okny s výhledem na jih. Chodba přechází v prostor nad obývacím pokojem, kde se nacházejí lehké lávky k dětským pokojům. Kromě zajímavých prostorových efektů, jakéhosi neoficiálního rozšíření dětských pokojů a distribuci tepla z krbu do podkroví umožňují lávky i jednoduchou komunikaci mezi obyvateli domu nacházejícími se v podkroví a těmi dole v obávacím pokoji. Na konci dispozice se nacházejí dva malé dětské pokoje, zašívárny poskytující soukromí a v létě i únik na malou terásku s výhledem na severovýchod, případně alternativní slez po žebříku přímo na zahradu.
Předkládaná bilanční studie reaguje na požadavky stavebníka na vesnické bydlení z tradičních materiálů, pokorné ke svému okolí. Je uvažováno o výstavbě svépomocí (dle možností), klasickou zděnou technologií. Zahrada bude klientem postupně donavrhována a udržována. Velký důraz byl v návrhu dáván též na otevřené výhledy na severní a východní až jihovýchodní světovou stranu a na ideální představu investora o životu rodiny probíhajícím především ve společném obytném prostoru.