A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_01 A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_02 A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_03 A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_04 A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_05

Dialog mezi řekou a městem

místo Litomyšl klient město Litomyšl autoři lenka křemenová a david maštálka studie 2004 ostatní soutěž CENA PETRA PARLÉŘE - návrh se neumístil

Nábřeží řeky Loučné ve městě Litomyšl – dialog mezi řekou a městem

Vzhledem k tomu, že město Litomyšl a zejména nábřeží říčky Loučné, kterým jsme se zabývali má velmi bohatou historii, nebudeme v úvodu ztrácet řádky bohatým výčtem historických a kulturních souvislostí, které měly vliv na vývoj a morfologii města. Vědomí a studium těchto považujeme v prvopočátku za samozřejmé. Chtěli bychom se raději pokusit o vyjádření pocitů a nezbytných faktů řešené lokality, kterou je nábřeží a těsné okolí říčky Loučné (Vodní vale), protékající městem v blízkosti historického náměstí města. Především bychom se chtěli zaměřit na ty pocity a skutečnosti, které ovlivnily náš postoj a ideovou koncepci celého návrhu.

Říčka Loučná je jednou z přírodních daností, které významně předurčili morfologii historického jádra města. Historické jádro lze chápat ve třech vzájemně se propojujících částech. V první z nich se jedná o centrální prodloužené náměstí, které vnímáme jako místo plné života, denních starostí a setkávání. Do náměstí proniká z východní strany duchovní a kulturní dědictví města v podobě klášterních zahrad, zámku a restaurátorské školy. Naproti tomu na západní straně nacházíme z náměstí cestu k oblasti říčky Loučné, která je onou třetí neoddělitelnou historickou částí a měla by tak, jako kdysi, obyvatelům a návštěvníkům města nabízet prostor pro odpočinek a zábavu. Cestou podél říčky Loučné přemítáme o historických skutečnostech, které ovlivnily její dnešní podobu. Zatímco středověk postavil mezi řeku Loučnou a město hradby opevnění za nimiž využil území v povodí řeky především jako hospodářsky hodnotnou půdu, která zde přetrvávala až do 18. století, tak přelom 19 a 20. století oproti tomu hradby strhl a vtiskl danému místu kulturní a společenskou hodnotu ve smyslu Smetanova a Lidového domu – nábřežní promenády tak ožívali společenskou zábavou a procházkami významných osobností tehdejší doby. Tuto společenskou atmosféru si nábřeží uchovalo ještě za první republiky. Ve sledu událostí ovšem podlehlo jako mnohá jiná místa nemilosrdné době, která zde zabránila možnosti přirozeného vývoje města západním směrem nevhodným zasazením čtyřproudé automobilové komunikace, přičemž tak neurvale narušila území kolem Smetanova a Lidového domu, ale způsobila také to, že atmosféra Vodního Vale padla pod těžkým nánosem asfaltových komunikací a nedůstojných úprav, které zároveň jakoby přeťali návaznost řeky na historické jádro. Cesta podél vodního toku tak dnes působí spíše jako zarostlá zahrada a nikoliv městské nábřeží. Nábřeží vnímáme jako komorní prostor přímo navazující na území kolem dvou kulturně, ale i územně hodnotných celků (Smetanův a Lidový dům) s potřebou doplnění aktivit, kvalitní úpravy parteru včetně nábřežních zdí a celkového oživení místa ve formě kultivace oné zarostlé zahrady. Snahou naší ideové koncepce je navrátit v plné míře městu jeho řeku, pokusit se napravit co je v našich silách a pozvat obyvatele i náhodné kolemjdoucí na šálek čaje ve stínu korun stromů na nábřeží.

1. zásady řešení území v širších souvislostech

Širšími souvislostmi území chápeme vztah daného místa k jádru města ve smyslu náměstí na jedné straně, na druhé straně přínos kultivace daného území pro širší okolí a mimo jiné turistické aktivity ve městě. Naší snahou je, jak již bylo v úvodu řečeno, plynule připojit Vodní Vale k městu formou zhodnocení nábřeží – doplnění aktivit jako je cyklostezka s „cyklobarem“ a půjčovnou (navazující na stávající cyklistické trasy), vytvoření jednotného parteru a mobiliáře, zpevnění a regulace břehů po obou stranách toku včetně řešení stávajícího dětského hřiště. Dále ochrana historického území proti povodním, které se problematiky naší lokality dotýkají. Jsme si samozřejmě vědomi, že pro vytvoření kvalitní protipovodňové ochrany, by bylo nutné vytvořit systematickou ochranu jak na území proti toku od naší lokality, tak na stranu opačnou – naše koncepce by tak z hlediska povodní neměla být chápána pouze jako lokální, ale jako součást komplexního řešení. V souvislosti s širším okolím se také snažíme podtrhnout oddychovou a společenskou hodnotu daného místa a jeho vliv na celé město.
2.stručné objasnění základních principů navrhovaného řešení, zejména funkční náplně a urbanistických vazeb, vztahu k územnímu plánu, naplnění soutěžních podmínek

Základní koncepční ideou našeho řešení se stala v první řadě kultivace nábřeží a to směrem k městu ve formě nízké povodňové zdi, která obdobně jako řeka přirozeně plyne celou lokalitou. Zídka se stává současně osobitým mobiliářem města a hranicí mezi vodním tokem a parterem. Tato kamenná stužka je místy nečekaně přerušena pozorovacími moly a schůdky sestupujícími k vodní hladině, nebo naopak mostky umožňujícími přestup na druhou stranu. V místě dnešního dětského hřiště se stává zídka přirozenou „hradbou“ oddělující veřejnou komunikaci od místa určeného pro odpočinek a relaxaci v přírodním prostředí malého parku s malou kamennou věží (parkovou vyhlídkou a toaletami včetně hlídače hřiště). Zídka na straně města tak vytváří hranici klidné komorní promenády nejen pro občany města. Protipovodňový systém je zde pouze jako koncepční idea zdi s možností případného umístění systémových mobilních barier v případě zvýšené úrovně hladiny toku. V celé části na straně historického jádra navrhujeme zklidnění komunikace – doplnění a přehodnocení parkovacích stání – sjednocení parteru dlažbou (viz. výkresová část) – dlažba je v celé ploše navržena v jedné úrovni (pojízdný chodník) – patřičně doplněna dopravním značením upozorňujícím na mimořádnost území z hlediska pohybu chodců a cyklistů – nabízí se zde řešení území jako městské zóny s omezeným povolením pro vjezd automobilů. Dále navrhujeme doplnění stromové zeleně – druh dřevin navazující na stávající zelené aleje. Na straně města dále navrhujeme doplnění o cyklostezku, která je v parteru formálně odlišena dlažbou a vytváří tak tenkou linii lemující nábřežní zeď. Na straně druhé navrhujeme kultivaci zeleně v celé šíři a zpevnění stávajících břehů, které by měli nadále držet přírodní charakter a vytvářet tak přechod mezi městskou částí a jednak částí s parkovou úpravou a kulturně společenskou náplní (Smetanův a Lidový dům), tak částí se soukromými pozemky. V blízkém okolí Lidového domu upozorňujeme na některé nedostatky a naopak příležitosti k možnosti řešení – tyto nejsou v našem návrhu konkrétně řešeny vzhledem k tomu, že se již jedná o příliš široké vazby. Pro území na soukromých pozemcích gotické parcelace od náměstí si zde netroufáme vzhledem k majetkoprávním vztahům diktovat jeho podobu. Jednoduchou grafickou formou pouze ukazujeme na ta místa, která by si z našeho pohledu zasloužila kultivaci stávajícího stavu nebo doplnění zástavby. V těchto místech bychom považovali za vhodné přirozený růst rostlé zástavby, kterou značně předurčuje parcela s doplněním o různé služby a nové aktivity nábřeží (kavárny, drobný obchod atd…) Koncepční řešení dané lokality není v žádném bodě v rozporu se stávajícím územním plánem ani regulací městské památkové rezervace do níž řešená lokalita spadá. Rozsah území plně odpovídá rozsahu vymezenému soutěžními podmínkami.

3. zdůvodnění zvoleného urbanisticko – architektonického řešení

Urbanisticko – architektonické řešení zde vychází bezprostředně z našeho pochopení této lokality s ohledem na všechny regulativy a přírodní i historické danosti místa. Povodňová zeď se stává jak jsme již zmínily osobitým mobiliářem, povodňovou ochranou ale i jakousi reminiscencí na dávné středověké opevnění s malou kamennou věží. Cyklostezka vnáší do daného území prvek rekreačního sportu – území je v oblasti prostoru před kinem doplněno o formálně dočasný objekt cyklobaru s půjčovnou kol a turistickými informacemi z oblasti cyklistiky. Prostor před kinem je pojednán jako malé příležitostné letní kino odpovídající měřítku města – nacházíme zde prostor pro menší filmové a společenské akce. Materiálové řešení vychází z tradičních historických materiálů používaných v městském parteru oživených o jemný kontrast tmavého cihlového povrchu cyklostezky. Ideové řešení tímto způsobem nabízí doplnění aktivit a celkové oživení a atraktivitu navrhovaného místa. Kultivace nábřeží představuje výhledově pevné řešení bez rizika dnešní zarostlé zahrady. Celková koncepce se snaží svojí formální podobou vytvořit prostředí, které bude s ohledem na městskou památkovou rezervací v plné harmonii s geniem loci tohoto místa, ale zároveň vnese jakousi svěžest a poklidnou atmosféru doplňující historickou hodnotu městského jádra.

4. zhodnocení přínosu navrženého řešení pro prostředí centra města

Místo se stává jakýmsi plynulým přechodem z běžných denních starostí centra města k přírodnímu prvku řeky, která zde představuje námět pro odpočinek a relaxaci. Koncepce představuje důstojné řešení nástupů ke kulturně společenským objektům v daném území a dále nabízí řešení protipovodňových opatření.

5. zhodnocení jak bylo vyhověno požadavkům zadání

Náš ideový záměr se snaží v plné míře vyhovět všem požadavkům zadání ve smyslu vytvoření pevného nábřeží s promenádou – důrazem na atypický mobiliář s patřičným detailem (zeď = mobiliář) dále navržení nových aktivit ve smyslu cyklostezky a drobných služeb včetně celkové kultivace zatravněných ploch nábřeží – posouzení této skutečnosti nám ovšem dále nepřísluší a zůstává pouze na rozhodnutí soutěžní komise, které naši práci předkládáme

Staví se
A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_01
A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_02
A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_03
A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_04
A1_W_WRK_URB_PUBLIC_LITOMYSL_P_PRESENT_05