malá svatá

Pozemek určený pro novostavbu rodinného domu je situovaný na jihovýchodním svahu v malé vesnici nedaleko Berouna. Svažitá parcela o rozloze cca 1350m2 je velmi blízko historickému středu obce, a přece na jejím kraji, a nabízí široký výhled do krajiny. Okolní stavby jsou střídmé, většinou omítané, typické pro starší příměstskou zástavbu.

Návštěvníka, který zastaví na konci slepé ulice u zastřešeného stání u vjezdu na pozemek, uvítá dům se sedlovou střechou, mírně natočený k výhledu, k jihovýchodnímu slunci. Přístup k němu je kolem kůlny po schodech do kopce co nejkratší cestou. Schody končí nahoře pod “slunolamem”, který chrání příchozí před nepřízní počasí. Co nejvíce místa je ponecháno samotné zahradě venkovského charakteru, s několika nově vysázenými ovocnými či okrasnými stromky po jejím obvodě. Východní – zadní část zahrady je ponechána hospodářským aktivitám jako je kompost, záhonky. Ve spodní části pozemku je navržen obyčejný trávník pro kopání si s míčem apod… Život v Malé Svaté pluje po svahu kopce, dům přirozeně využívá možnosti terénu a spojuje se se zahradou.

Samotný dům je koncipován jako minimální, absolutní prioritou je útulný obytný prostor, výhledy a propojení do zahrady. Přirozený by měl být příchod domů coby průchod od auta, po schodech, kolem provozních částí domů a menších místností, zakončený seběhnutím do většího, vyššího, světlejšího, hlavního obytného prostoru. Přivítání se s krajinou, lehnutí si ke krbu nebo na válendu… Spaní i hlavní hygiena se odehrává v podkroví. Srdcem dispozice jsou kamna, sálající teplo do nejbližšího okolí a vyvádějící je i otevřeným schodištěm nahoru do podkroví. Architektura objektu sleduje všechny požadavky na pohodlné využívání k rodinnému bydlení i požadavky investorů včetně přiznání se k tradici českých vesnických domů, avšak se současným pohledem. Symetrická střecha s dřevěným přiznaným krovem bude s lehkou krytinou, fasáda může být celá obložená dřevem či částečně omítnutá, okna v podkroví jsou upřednostňována štítová doplněna místy střešními okny či vikýřem.

Vstupním prostorem je malé zádveří s lavičkou, botníkem a skříňkou na kabáty. V létě lze vstupovat rovnou do chodby, která vede podél schodiště přímo do obývacího pokoje a je zároveň šatnou. Menší koupelna nabízí sprchu, umyvadlo i WC, ve skříni či za závěsem je pak schován kotel, pračka a jiné nutné provozní zařízení. S chodby je také vstup do pracovny s pianinem, která může být v případě potřeby rychle proměněna na pokoj pro hosta. Obytný pokoj zabírá celou půlku tohoto podlaží, je otevřen výhledům do tří světových stran a nabízí kuchyňskou stěnu, válendu či pódium na sezení a jídelní stůl. Odtud lze vyjít na terasu směrem na jihovýchod či rovnou do zahrady dveřmi přímo vedle kuchyňské linky. Poblíž kuchyně se nachází ještě malá samostatná spíž. Mezi obývacím pokojem a pracovnou je navržena knihovna jako truhlářský výrobek na míru. Lze ji otočit a “schovat” do skříně a sdílený prostor obývacího pokoje se tak rozšíří o další místnost.

Horní patro nabízí dva dětské pokoje – prozatím propojené v jeden, ložnici rodičů s šatnou a velkým vikýřem na jihovýchod, koupelnu a samostatné WC. Jakési samostatné vložené patro tvoří navíc “pelechy”; jednoduchá (hrací, spací…) patra z fošen položených na konstrukci krovu, přístupná z dětských pokojů, vytvářejí prolézačku mezi dětskými pokoji a chodbou. Všechny místnosti v podkroví jsou přístupné z chodby, která může sloužit zároveň jako pracovna či “lebedín” s výhledem, jen samostatná šatna je přístupná z ložnice rodičů, přes galerii nad schodištěm, která umožňuje i přístup na terásku slunolamu i překvapivé průhledy do schodišťového prostoru nebo na “pelechy”.