lhoťák

V obci Stříbrná Lhota poblíž Mníšku pod Brdy se nachází pozemek stavebníků. Je zatím nezastavěný, na konci příjezdové cesty, s docela malým svahem a výhledem směrem na jih, ale brzy na něm vyroste Lhoťák. Z jihu je také příjezd na pozemek. Přestože výstavba na sousedních pozemcích je všehochutí dvacátého století, pozemek investorů je odcloněný od ruchu hlavní komunikace.

Stavebníci plánují realizaci rodinného bydlení s obytným pokojem s kuchyní, ložnicí, dvěma koupelnami, dvěma dětskými pokoji a malou pracovnou/pokojem pro hosty. Požadavkem na architekty byla stavba respektující okolí a tradice české vesnické výstavby se současným architektonickým jazykem, své konkrétnější představy stavebníci ilustrovali i ukázkami současné české kvalitní architektury.

V dané oblasti nemá obec určeny žádné zásadní regulativy pro tvar domu. Přípustné jsou jednopodlažní objekty s obytným podkrovím.

Koncepce

Na pozemek navrhujeme Lhoťáka, jednoduchý dům sledující z pod svého kšiltu – přesahu sedlové střechy – do zahrady. Lhoťák se uvelebil v zadní části pozemku a dívá se přikrčeně na příchozí, kteří při pohledu na něj opatrně odparkují svá auta u přístřešku u branky a už běží po cestičce mezi stromky směrem k němu, zahřát se v jeho útrobách. Nebo jde taky přeběhnout malou zahradu mezi kůlnou a Lhoťákem, vyskočit na rozšafnou dřevěnou terasu a zaťukat na sklo na pana D. nebo paní Z., třeba budou doma.

Lhoťák je ale milý dům. Je bílý, omítku má možná trochu hrbolatou a střechu má tmavou. Má taky komín (to kvůli krbu) a pořádnou vyhlídku vikýřem z podkroví. Kdo se ve vikýři usadí, ten má přehled nad tím, co se děje v zahradě i na ulici, za vesnicí i v lesech daleko odtud. Oknama se Lhoťák otevírá hlavně do zahrady a jsou to okna velká, aby toho bylo hodně vidět a dovnitř svítilo sluníčko. Vzadu má Lhoťák naopak oken méně a když už, tak jsou to okna spíše malá. Lhoťák je z cihel, žije jenom nad zemí a není moc velký ani moc vysoký, je tak akorát. Že má šikmou střechu, to je dobře, nepůsobí hřmotně a do špičky podkroví se uvnitř vejde spousta věcí, když bude třeba.

Dispozice

Když tedy chcete Lhoťáka navštívit, půjdete vchodem přes dlážděnou cestu ze západu, vstup je vyznačen dřevěnou pergolou, která je vlastně i balkónem pro podkroví. Zde můžou být uskladněné staré holiny nebo dřevo na zimu. V předsíni si odložíte vše potřebné a dojdete do velkého obytného prostoru, s kuchyní a krbem, který si užívá jižního sluníčka. S obývacím prostorem je propojena malá pracovna, kterou jde ale oddělit a zašít se v ní, když je potřeba. Pohodlně blízko sezení v obývacím pokoji jdou i dveře do malé koupelny s umyvadlem a pračkou, malým skladem pod schody, místem pro kotel a vstupem na samostatné WC. Do podkroví se dá vyběhnout po schodech a člověk se ocitne v malé herně, kde si může lehnout na sedací pytel, koukat z okna a číst si knížku z tamní knihovny. Odskočit si může opět na samostatné WC, anebo se může jít vykoupat nebo vyčistit uši do hlavní koupelny domu. Troje dveře z herny vedou do dětských pokojů a do ložnice. Ložnice je jednoduchá a skoro až velikášská, pan D. a paní Z. mají krásný výhled na východ slunce nad kostelem v Mníšku, po obou stranách postele jsou poličky na šatstvo. Děti mají na druhé straně naopak výhled na zapadající slunce a můžou mu vyběhnout zamávat i na balkón, o kterém jsme se už zmínili výše. Mávat mohou samozřejmě i různým návštěvám, co se jdou na Lhoťáka podívat, nebo i na sousedovic psa, když ho nebudou zlobit.