To nejlepší nakonec !

MístoSezimovo Ústí Klientsoutěž Autořilenka křemenová, zuzana sagitariová, hong nhung the, david maštálka Studiezima 2014
Popis
idea
Bydlení pro seniory s pečovatelskými službami bude, s ohledem na aktuální vývoj populace, čím dál tím větší segment rozvoje nového typu bydlení v komunitách. V komunitách, jejichž ideální charakteristikou je perfektní balanc mezi nezávislostí, sousedstvím a blízkostí a v neposlední řadě bezpečím. Tyto atributy jsou i hlavními cíli návrhu.
Dům s pečovatelskými službami by měl být novým domovem, kde se cítíme přirozeně a příjemně, stejně jako ve svém starém domově, kde však chyběla ona přidaná hodnota pečovatelských služeb, bezbariérovosti a snadné dostupnosti stravování, lékaře či osobní hygieny.
Ambicí návrhu je, aby nový Dům s pečovatelskými službami nebyl znouzecností na konci životní cesty, ale třešničkou na dortu – tím nejlepším bytem, kam se na konec stálo za to přestěhovat a užít si s novými přáteli.

místo
Parcela původních školek je ideální pro bydlení v menších objektech, které mohou být příjemně zapojeny do parkových úprav okolní zahrady, a to skrze přesahy střech, pergoly či kryté loubí.
Nový dům s pečovatelskými službami je rozdělen do tří budov a navíc jedné, která je uvažována jako součást II. etapy. Cílem členění do menších budov a tedy i menších skupin bydlení je vytvoření pocitu intimity a malého měřítka, které by mělo spíše připomínat řadové domy obklopující společnou zahradu či dvůr. To vše tak, aby individuální bydlení skýtalo komfortní pocit bezpečí a zároveň možnosti setkávání.
Do společné zahrady vede cesta skrze pomyslnou bránu tvořenou původními dvěma vzrostlými listnatými stromy v jižním cípu pozemku. Oba jsou orámovány pavlačí a zastřešeným loubím, kterým se suchou nohou z chodníku dostaneme kolem stacionáře na jižním nároží až do vstupní recepce, kde se před námi otevře celá zahrada a komplex dvoupatrových obytných domů se společným zázemím na východní hraně parcely.
S druhou etapou výstavby je počítáno v severní části pozemku, tak aby snadno sdílela příjezd z ulice Svépomocí, z něhož je vjezd na parking a pro zásobování hlavního objektu služeb. Budova II. etapy je s ohledem na větší kapacitu navržena o třech podlažích.
Všechny objekty jsou mezi sebou propojeny zastřešenými cestami a pavlačemi, které ve 2. NP místy přecházejí ve velkorysé terasy, zejména na jižní hraně u ulice K Hájence, kde je situovaný i zahradnický koutek se skleníkem. Jedná se tak o střešní zahradu s vysokými dřevěnými záhony, které jsou snadno přístupné i pro osoby na vozíku. Pro zavlažování by mohla být využívána dešťová voda shromažďovaná ze střechy hlavního objektu. Nad úroveň terasy 2. NP místy vyrůstají koruny původních vzrostlých stromů. A tak, i když dům při své kapacitě zabírá velkou část pozemku, je sám o sobě zahradou i kolonádou vybízející ke korzování, navíc se vždy dostupnou pomocí přítomných pečovatelek a s bezbariérovými přístupy pomocí výtahu. Celým areálem lze procházet pod střechou loubí a vstupovat tak skrze pavlače a pod jejich střechami do jednotlivých obytných jednotek, resp. malých řadových domků, které mají v přízemí i své malé zahrádky s terasou a v patře sdílejí pavlače dělené paravány.
Idea malých zahrádek resp. záhonů vychází z lokální charakteristiky okolí panelových domů, kde je dodnes udržováno mnoho úzkých záhonů přístupných zadními vchody. V případě, že by se obyvatel "domku" již o svou zahrádku nemohl starat, bude součástí zahradnické udržby areálu. Dům počítá s ideálním zapojením obyvatel do jeho provozu, tak, aby mohli v rámci svých možností stále pracovat a užívat si radost z malých detailů.

architektonické a dispoziční řešení
Všechny objekty Domu s pečovatelskou službou jsou propojeny krytými pavlačemi, které zároveň příjemně člení jednoduché tvarosloví budov a jsou jemným přechodem mezi exteriérem zahrady či ulice. Kryté loubí a pergoly jsou charakteristickým detailem Domu s pečovatelskými službami a vzdáleně navazují na koncepci lázeňských kolonád, avšak v současném architektonickém jazyku a s nenáročnými a decentními detaily dřevěného pobití stropů. Fasády obytných částí domu jsou záměrně odlišeny odlišnými rastry dřevěných fasád, a to s ohledem na přirozenou orientaci v areálu. Dřevěné detaily asociují spíše neformální a domácí prostředí, v kontrastu s omítanými fasádami částí se společnými službami či aktivitami. Touto jemnou hrou s materiály fasád dochází k příjemnému členění budov a k jednodušší čitelnosti celého areálu.
Hlavní a společný objekt A se službami, vstupní recepcí, společenskou místností a zázemím zaměstnanců lemuje z velké části ulici K Hájence a je proto ideální pro setkávání seniorů s veřejností, proto jsme zadaný program rozšířili o provoz malé kavárny-cukrárny, hned vedle vstupní recepce, která by mohla skvěle fungovat i pro obyvatele celého sídliště. Tak by vedle sebe mohly nenuceně fungovat třeba maminky s dětmi, které přišly na kávu, vedle starších dam na „čaji o páté“. Za recepcí je sdílené hygienické zázemí pro kavárnu i společenskou místnost, které je v bezbariérovém řešení. Aktivity, odehrávající se ve společenské místnosti tak mohou případně využívat i baru kavárny a naopak. Tato část budovy má být svým posláním místem setkávání. Ve východním cípu parcely při ulici v K Hájence je rovněž umístěno Středisko osobní hygieny sloužící také veřejnosti. Dále je v objektu A situována ordinace lékaře se zázemím, malá tělocvična s vlastním hygienickým zazemím a sprchou a nakonec přípravna jídel a sklad. Tyto navazují na východní hraně pozemku na krytou cestu zásobování, vedoucím pod loubím k parkovišti, kde jsou vyhrazena dvě stání pro dodávky zásobování. K těmto stáním přiléhá provoz prádelny a technického zázemí – kotelny. V patře je nákladním výtahem přístupná část skladů a dále kanceláře vedení, opět s vlastním hygienickým zázemím.
Objekt B na jihozápadní hraně pozemku, se otevírá do atria se dvěma původními stromy, kde je směrem do ulice situován denní stacionář se dvěma společenskými místnostmi s knihovnami, které sdílejí společnou kuchyňku a jednu místnost pro odpočinek se dvěma lůžky. Zázemí pečovatelek tvoří kancelář se skladem. Stacionář disponuje bezbariérovým WC a sprchou, včetně vstupní šatny.
Objekt B je dále využit pro část kapacit obytných jednotek seniorů. Hlavní obytnou budovou je však dům A1. Dohromady je zde 20 jednotek typu 1+kk a 5 jednotek typu 2+kk. Oba typy jednotek mají bezbariérově řešené hygienické zázemí a přízemní byty mají své terasy s malými zahrádkami.
Vstup do bytu je tvořen oddělenou chodbou – zádveřím se šatní skříní na kabáty a botník. Dále je přístupná hlavní obytná místnost s kuchyňským koutem a vestavěnými skříněmi v nikách, tak aby nábytek nezasahoval do prostoru bytu. Koupelny mají bezbariérové WC včetně sklopného madla a sprchový kout je v široké nice vybaven sklopným sedátkem a pevnými madly po obvodu. Předstěny s instalacemi jsou dopněny nikami na ukládání kosmetiky. Polohovací postel je v případě 1+kk součástí obytné místnosti která počítá s možností jejího natočení dle přání seniora kolmo nebo podél stěny. V této části je další vestavěná skříň na oblečení. V případě bytu 2+kk je ložnice s dvojlůžkem samostatná.
II. Etapa, resp. objekt A2, je navržena se stejným složením bytů taktéž v přízemí se zahrádkami s vlastní vertikální komunikací a výtahem a skládá se z 23 jednotek 1+kk a 5 jednotek 1+kk.