čajový dům v zahradě

ZAHRADA

Na úpatí kopce, který rozděluje Hloubětín od Aloisova najdete malou zahradu. Zahrada je nenápadná, trochu divoká, ale přesto půvabná, každým rokem zde na jaře vykvete třešeň a několik ovocných stromů, v létě Vám pohled na mraky rámují stébla trávy. Kde jinde postavit čajový dům, než právě v zahradě, která nabízí příjemné útočiště ve stínu zlatého deště.

ČAJOVÝ DŮM JAKO MINIMÁLNÍ PROSTOR PRO SETKÁNÍ

Čajový dům jako typologický druh navazuje na japonskou tradici minimalizace prostoru a je určen pro setkání s hosty nad šálkem čaje. Já osobně nejsem žádným ortodoxním vyznavaček čajového kultu, ale téma mne zajímá především jako hledání minimálního prostoru, ve kterém se mohu setkat s přáteli a krom toho, čaj mám rád. Navenek nenápadná stavba nabízí uvnitř nečekané překvapení, které poskytne hostům jinou perspektivu pohledu na okolní zahradu. Uvnitř se skrývá svět ve kterém čas plyne svým vlastním tempem, prázdný prostor, který působí svou samotnou prostorovostí. Při přemýšlení o takovém místě jsem si nejprve utřídil vzpomínky na stavby, které ve mne zanechali dojem a po nějaké době mi pod rukama ve skicách vzešel kruhový půdorys zaklenutý průsvitnou klenbou, která může připomínat vnitřní klid drobných sakrálních staveb. Do prostoru vstupuje difúzní světlo shora a průsvitná kupole vytváří nebe, které je zároveň projekční plochou pro stínohru listů černého bezu naklánějících se nad čajovnou. Kruh směřuje pozornost hostů k ohništi, na kterém se čaj připravuje a vytváří blízké semknutí všech přítomných. Můj pohled je vlastní interpretací čajového domu, který se v mnoha ohledech liší od tradičních i současných staveb tohoto typu.

PŘIROZENÝ MATERIÁL

Vnitřní stěny tvoří z velké části výhled do zahrady a z druhé poloviny potom obyčejná probarvená hliněná omítka. Hosté se usadí na jutovou rohož a čaj se připravuje na ohništi svařeném z černé oceli. Vnitřní kupole je laminát vylepený papírem, skrz který přichází dovnitř světlo shora příjemně modelující vnitřní prostor.

MINIMÁLNÍ PROSTOR PRO SETKÁNÍ

Čajový dům slouží pro setkání s hosty. Samotným pozváním nastává napjatá chvíle a očekávání, kdy hostům chceme nabídnout příjemný zážitek. V momentě kdy je vše pečlivě připraveno přichází setkání, při němž se dělíme o svojí přítomnost, dojmy a prožitky – naší společnou blízkost. Myslím, že právě tento okamžik nedokáže vystihnout lépe nikdo jiný než samotný mistr Sen no Rikyú:

Dům a orosená zem
Host a hostitel
Popíjejí spolu šálek čaje
V tichém rozjímání
V duchovním souznění

KONSTRUKCE A STAVBA

Tesařsky vázaná dubová konstrukce stojí na kamenech z nedalekého rybníka. Opalované modřínové deštění vytváří mimikry stavby v zahradě, protože pozornost samotného setkání je soustředěna na vnitřní svět, který člověk odhalí až po vstupu. Mistrem stavby je Vojta, se kterým jsme společně ve dvou lidech stavbu stavěli od úsvitu do soumraku v průběhu 35 dní v dubna a květnu 2008.

ZÁVĚR

Stejně tak jako byla neuvěřitelná samotná realizace s Vojtou, bylo neuvěřitelné i setkání s profesorem a architektem Terunobu Fujimori při našem dvouměsíčním putování po Japonsku v roce 2007, ale především jeho návštěva v průběhu realizace přímo u nás na zahradě v květnu 2008. Doufám, že mu budeme moci při jeho další cestě do Evropy nabídnout setkání v již hotovém domě.